Folklórní tradice v Olomouckém kraji 

[Zpět]

Folklorní tradice v Olomouckém kraji nejsou sice zachovány natolik silně jako např. v sousedním Zlínském kraji či kraji Jihomoravském, přesto se zde také vyskytují. Existuje zde velké množství dětských i dospělých folklorních souborů, které se snaží uchovat hanácké písně i tance pro mladší generace. V některých vesnicích je zachována také tradice dožínek, hodů či jiných starších zvyků.

 

Hanácký kroj

Kroj byl odjakživa chápán jako oděv, který svým vzhledem odráží charakteristiku své vesnice. Hanácké kroje se nosily po celé střední Moravě, ale jejich vzhled se v jednotlivých vesnicích a především v jednotlivých dobách velmi lišil. Co však měly všechny varianty společné byla typická hojnost výšivek, představující bohatý, úrodný kraj.

Kroje existovaly ve dvou variantách – pro většinu veřejnosti je známější kroj sváteční, který nosí chasa na hodech a který je zobrazován také na většině hanáckých obrázků. Kromě něj však existoval také kroj všední, ve kterém se pracovalo na poli. Mužské kroje mívaly různé doplňky, jako např. kožené hanácké pásy, které jsou zdobené jemnými kovovými plíšky. Ty mohou být kombinované s výšivkou či uzounkými řemínky z různobarevné kůže. Mužské kroje se od sebe liší především barvou kalhot a haleny nebo formou klobouku. Vesta je zelená, hojně vyšívaná. Kolem těla nosí chlapci kožený, vyšívaný pás. Boty jsou vysoké a lesklé, lýtka od kolen po kotníky jsou oblečeny do plátěných veliček, které botu přesahují asi o třetinu. Hanáci nosili dlouhé vlasy a vyholené tváře.

Ženy nesměly ukazovat své vlasy, proto musely být dokonale zahaleny šátkem. V létě jej však mohly vyměnit za lehký bílý, pletený čepec, který byl při práci na poli praktičtější

 

Hanácký kroj - Olomoucký kraj [online], citováno 2010-09-11.
Dostupné z: http://www.olomoucky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133392&menu=$menu&lng=$lng

 

Mužský a ženský hanácký kroj
z oblasti Hulína

Obr. č. 1: Mužský a ženský hanácký kroj z oblasti Hulína
(zdroj: http://jura.bloguje.cz/img/hode%20019.jpg)

 

Hanácká hudba

Hanáci nebyli nikdy považováni za zpěvný národ, přesto se dalo předpokládat, že v minulosti museli mít fond lidových písní, které si zpívali při pracích na poli. Když v roce 1929 přišel na prostějovskou radnici strážnický rodák JUDr. Jan Poláček, který byl nejen muzikantem, ale také sběračem slováckých lidových písní, nemohl pochopit, že se nachází v prostředí, kde není slyšet žádný zpěv. Začal tedy po zapomenutých hanáckých písních pátrat mezi nejstaršími obyvateli Prostějovska, kteří se snažili vzpomenout, jaké písně za svých mladých let na vesnických zábavách zpívali.

Jeho pátrání bylo velmi úspěšné, během 10 let zaznamenal na 1500 hanáckých lidových písní, z nichž více než 800 vydal ve dvoudílné sbírce Lidové písně z Hané. Tato sbírka představuje jeden z nejvzácnějších kulturních pokladů tohoto národopisného regionu. Z dochovaných pramenů se můžeme dozvědět také to, v jakém složení hráli hanáčtí muzikanti. Nejtypičtější byla převaha smyčců (dvoje housle, basa, cimbál), ty byly později doplněny také o píšťalu či klarinet a flétnu. Od poloviny 19. století se do většiny moravských měst, včetně těch hanáckých dostává tzv. "turecká muzika". Ta je složena z dechových nástrojů a tvoří základ následně vznikajících dechovek. K renesanci hanácké lidové muziky s původním nástrojovým obsazením dochází až koncem 20. století.

 

Píseň Haná, slavná je krajina

Obr. č. 2: Píseň Haná, slavná je krajina (zdroj:Poláček, J. . Lidové písně z Hané. Kroměříž, 1975, s. 302)

 

Etnografický region Haná - Olomoucký kraj [online], citováno 2010-09-11.
Dostupné z: http://www.olomoucky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122621&menu=$menu&lng=$lng

 

Hanácké lidové tance

Nejznámějším a také nejstarším hanáckým tancem je tzv. „cófavá“, popř. uváděna pod jiným názvem „hanácká“. Jak tento tanec vypadá? Tanečník drží tanečnici po své pravici ve vznosném držení. Tančí-li trojice, je tanečnice po každé jeho ruce. Tanečníci se pak pravidelně pohybují vpřed a vzad. Tento hanácký tanec pronikl nejen do vesnic sousedních regionů, ale dokonce se stal předmětem zájmu hudebních skladatelů, a to nejen u nás, ale také v dalších státech střední Evropy.

Kromě tohoto tance se na Hané objevovaly také jiné figurální tance, kterých je popsaných více než padesát. Byly to tance nejrůznějšího druhu: jednak volnějšího tempa, tedy tance vážné i lyricky laděné (Sivá holubičko, Červené šátečku), ale i tanců veselých, hravých a žertovných (pleskavá, obihavá), mnohdy i s určitým nádechem satiry (Steklé Janek), a také tanců živých, dynamických, temperamentních, což je u Hanáků, kteří jsou považováni za klidné lidi pohodlné povahy, něčím překvapivým.

 

Hanácká cófavá

Obr. č. 3: Hanácká cófavá (zdroj: http://www.kojetin.cz/meks/meks_soubory_hb_z-historie.php)

 

Folklorní soubory 

V Olomouckém kraji se stále ještě objevuje velké množství folklorních souborů, které se snaží uchovat tradiční hudbu, tance a zvyky. Tyto soubory však produkují nejen hanáckou hudbu, ale také hudbu z okolí Jeseníků, či naprosto odlišných regionů, jako je Valašsko nebo např. slovenské regiony. Pro názornost uvádíme přehled souborů působících v Olomouckém kraji v abecedním pořadí.

 

Folklorní soubor Kosíř

Obr. č. 4: Folklorní soubor Kosíř (zdroj: http://www.kosir.unas.cz/grafika/uvod.jpg)

 

Bečvánek
Bečvánek je dětský folklorní soubor pocházející z Přerova, který se zaobírá hanáckým folklorem.

CM ZUŠ A. Dvořáka
Dětský soubor působící v Lipníku nad Bečvou, který zachovává tradici národopisného regionu Lipnické Záhoří.

Čekanka
Dětský soubor působící ve Velké Bystřici od roku 2004.

Dunajec
Folklorní soubor Dunajec, který působí v olomouckých Nemilanech, překvapivě nezpracovává hanácký folklor, ale folklor slovenských regionů (Myjava, Horehroní, Liptov, Orava - Goral, Šariš, Zemplín)

Dunaječek
Dětský folklorní soubor, který udržuje tradici Litovelského Záhoří

Haná
Jeden z nejznámějších hanáckých folklorních souborů, který pochází z Přerova.

Hanačka
Folklorní soubor Hanačka působí v Litovli od roku 1981. V současnosti má kolem 50 členů (z řad dětí i dospělých), kteří se snaží uchovat původní hanácké tradice. Soubor předvádí velké množství pásem od sólových a komorních tanců až po hromadné taneční vystoupení, prokládané lidovým vyprávěním a přednesem hanácké poezie.

Národopisný soubor Haná
Soubor Haná existuje ve Velké Bystřici už 34 let. Soubor se každým rokem rozrůstá a nyní zahrnuje 5 souborů, které působí víceméně samostatně: folklorní soubor Haná, Malá Haná, Kanafaska, Krušpánek a Čekanka.

Malá Haná
Soubor funguje jako přípravka pro soubor Haná.

Kanafaska
Tento soubor vznikl v roce 2004 a začínal pouze jako taneční kroužek jihoamerického Country, později se však také přidaly tradiční hanácké tance. Poprvé se tady děti učí tančit v párech stejně jako dospělí.

Krušpánek
Tento soubor sdružuje děti od 7 do 12 let, které sem většinou přechází ze souboru Čekanka a ovládají již první taneční krůčky. Taneční pásma zkoušejí téměř vždy v lidových krojích, svátečních i pracovních.  

Čekanka
Soubor Čekanka vznikl v roce 2004 jako folklorní přípravka pro nejmenší děti ve věku od 5 do 7 let. Děti se zde seznamují s hanáckými písničkami, hrami a říkadly. Učí se poznávat hanácké lidové zvyky a tance. Zájem rodičů umístit sem své děti je obrovský, bohužel z organizačních důvodů nemůže mít soubor více než 20 dětí.

Hatě
Hanácký soubor Hatě Tovačov sdružuje mladé lidi ve věku od 14 do 35 let, kteří mají zájem na uchování lidových, hanáckých tradic.

Klas
Hanácký soubor písní a tanců KLAS vznikl v Kralicích na Hané v roce 1971 a patří mezi jedny z nejznámějších folklorních souborů v zemi, kteří se účastní velkého množství tuzemských i zahraničních festivalů. (např. Belgii, Itálii, Bulharsku, Rakousku, Německu, Polsku, Maďarsku, Rusku, na Slovensku a nejčastěji snad ve Francii.) Kromě dospělého souboru Klas, který má v současnosti kolem 40 členů, existují také dvě dětské složky: Klásek a Kláseček. 

Kosíř
Hanácký soubor Kosíř vznikl v roce 1982 v Kostelci na Hané. Svůj název dostal podle stejnojmenného kopce z okolí. Repertoár tvoří uzavřené hudební a taneční bloky, jako např. „Řemesla“, „Zábava v kostelecké hospodě“, „Hody“ apod. Soubor Kosíř se účastní mezinárodních folklórních festivalů, soutěží, dožínek, hodů, vystupuje na plesích, jarmarcích i svatbách.

Krajina
Krajina je folklorní sdružení v Olomouci, které sdružuje studenty z Univerzity Palackého z různých koutů naší země. Jde o jedinečný soubor, ve kterém se učí nejen hanáckým písním a tancům, ale každý může ostatní také folkloru z regionu, z něhož pochází.

Maleníček
Dětský folklorní soubor pocházející ze Záhoří sdružuje děti ve věku od 3 do 12 let a 4 dospělé. Děti reprezentují své město na různých folklorních přehlídkách a festivalů v okolních vesnicích Moravské brány. Nejvíce vystupují v samotném Lipníku nad Bečvou, kde předvádějí tradice a zvyky v jednotlivých ročních obdobích.

Markovice
Soubor Markovice vznikl v roce 1953 na Šumperku v obci Postřelmov. Nyní působí pod vedením manželů Drtilových. Zpracovává folklorní materiál této nejsevernější oblasti Hané s cílem udržovat mezi lidmi tradiční lidovou kulturu, chránit tento poklad přenechaný nám našimi předky i pro příští generace. Svůj název soubor přijal na doporučení starousedlíků Postřelmova podle nedalekého dominantního kopce Markovice. Spolu s ním působí také dětský soubor Makovička.

Moravská veselka
Dechová hudba, která je známá nejen ve vesnicích v Olomouckém kraji, ale také po celé republice, dokonce několikrát vystupovala v rozhlase či televizi. Krojová hudební skupina pochází ze Sušic u Přerova a během své více než patnáctileté kariéry natočila dokonce pět desek.

Pantla
Folklorní soubor sdružující mládež zpracovává pod vedením Petra Ošťádala hanácký národopis a snaží se udržovat tradiční zvyky, jako je např. vynášení smrtky v období Velikonoc či jízda s králem v období letnic.

Senioři
Soubor je součástí Sdružení přátel folkloru Severní Hané. Jeho domovem je okresní město Šumperk. V tomto kolektivu pracuje asi 40 seniorů v hudební, taneční a pěvecké složce. Za dobu svého trvání už úspěšně vystoupili na několika mezinárodních folklorních festivalech v Rožnově pod Radhoštěm, Strážnici, Mikulově, Šumperku, na Veletrhu seniorů v Praze na Žofíně.

Trnka Jeseník
Soubor Trnka působí v Jeseníku od roku 1975. Je nejúspěšnější folklórní soubor Jesenicka, který neustále rozvíjí svou činnost a na scénu přenáší lidové tance, zpěv a zvyky z oblasti Valašska. Soubor předává toto dědictví jak v původní podobě, tak i v různých formách jevištní stylizace. Obohacuje kulturní podvědomí člověka tam, kde se žádná regionální tradice neuchovala. Svá vystoupení realizuje nejen pro potřeby Jesenicka, ale můžeme ji vidět také na četných zahraničních akcích, především v příhraniční oblasti Polska. Účast na mezinárodních folklorních festivalech tvoří další oblast jejích aktivit.

Týnečáci
Folklorní soubor Týnečáci vznikl v roce 1986 ve Velkém Týnci, kde udržuje hanácké tradice.

Valentýnek

 

Olomoucký kraj | Soubory | Folklorní sdružení ČR [online], citováno 2010-09-11.
Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/soubory-olomoucky-kraj

 

Hanácké tradice

Lidové tradice byly vždy spjaty především se změnami v přírodě, fázemi měsíce a ročními obdobími. Většina těchto zvyků patří do předkřesťanského období. Nejvíce oslav probíhalo na jaře a počátkem léta, kdy se oslavovalo probouzení přírody, příchod slunečních dnů, setby a poté úrody (dožínky). V Olomouckém kraji zůstávají v některých vesnicích zachovány tyto tradice:

 

Masopust

Názvem Masopust je označován svátek předcházející půstu, který začíná popeleční středou a trvá čtyřicet dní. Tento svátek trvá tři dny a je pohyblivý stejně jako Velikonoce. O masopustu, tzv. „tučném čtvrtku“ se měl člověk co nejvíc najíst a napít, aby byl celý při síle. Mnohdy se proto pořádala zabíjačka a masopustní zábava, kde bylo kromě dostatku jídla, také dostatek alkoholických nápojů. Na masopustní akci se nejen jedlo a pilo, ale následovala také zábava se zpěvy a tanci, která pokračovala až do pondělního rána. V pondělí se v mnoha vesnicích pořádal tzv. "mužovský bál", kterého se směli účastnit pouze ženatí muži a vdané ženy. Vyvrcholením masopustu bylo úterý, kdy se konaly průvody maškar a různá divadla. Masopustní průvody a večerní zábava jsou dodnes dodržovány např. v Lipníku nad Bečvou.

 

Zvyky a tradice [online], citováno 2010-09-11.
Dostupné z: http://www.klic.cz/remesla/zvyky.htm#

 

Masopust v Lipníku nad Bečvou

Obr. č. 5: Masopust v Lipníku nad Bečvou (zdroj: http://www.olomoucky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=134871&menu=$menu&lng=$lng)

 

Pálení čarodějnic a Filipojakubská noc

Noci ze 30. dubna na 1. května je přisuzována čarovná noc, která rozděluje temnou a světlou část roku. Na vybraném vyvýšeném místě se zapalovaly ohně, kolem kterých se prováděly rituální tance, při kterých se lidé zbavovali všech nečistot, co se v nich za zimu nashromáždilo. Staré tradice se poté smísily s novějšími. Lidé se báli, že se kolem potuluje velké množství čarodějnic, které se na košťatech slétají na sabat. Později se tedy z výročních ohňů stalo pálení čarodějnic, kdy mladí kluci zapalovali košťata a házeli je do výšky. Této kouzelné noci se říká Valpružina nebo Filipojakubská, ale v dnešní době je známa nejvíce pod názvem noc čarodějnic. Podle staré pověsti chodila sv. Valpruga (ochránkyně před kouzly a čarodějnicemi) s Filipem a Jakubem na apoštolské pouti, kde hledali lidi, které podezírali z nepočestnosti. Zabodla do země suchou hůl, ta se do rána zazelenala a rozkvetla, proto se na tuto počest staví prvního května máje. Slet čarodějnic se každoročně pořádá např. ve vesnici Mezice.

 

Slet čarodějnic ve vesnici Mezice

Obr. č. 6: Slet čarodejnic ve vesnici Mezice (zdroj: http://www.olomoucky.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=124527&menu=$menu&lng=$lng

Trnková, K: Devatero kvítí: Jarní a letní obyčeje. Praha 2010. s. 20.

 

Letnice

O letnicích se stavěly taktéž vysoké máje, které pak mládenci hlídali ve dne, v noci. V neděli, Na Boží hod svatodušní, se konaly různé oslavy a průvody, v pondělí následovala jízda králů. V různých podobách se letnice v hanáckých vesnicích slaví dodnes. Letnice jsou svátky vítání léta a období senoseče. Zvykem bylo, že mládenci dívku, která šla poprvé v novém roce na trávu, polévaly vodou, aby nebyla lenivá.

Trnková, K: Devatero kvítí: Jarní a letní obyčeje. Praha 2010. s. 28.

 

Oslava Letnic

Obr. č. 7: Oslava Letnic (zdroj: http://www.radio.cz/de/artikel/92484/pictures/slavnosti/majka.jpg#pic)

 

Otvírání studánek

Mladé dívky chodívaly po zimě ke studánkám, aby je otevřely a vyčistily. Uctívání vodních pramenů patřilo k nejstarším mýtům. Dříve se věřilo, že v nich žijí víly a lidé jim tam přinášeli dárky.

Trnková, K: Devatero kvítí: Jarní a letní obyčeje. Praha 2010. s. 30.

 

Studánka

Obr. č. 8: Studánka (zdroj: http://www.radio.cz/de/artikel/92484/pictures/priroda/studanka.jpg#pic)

 

Období vyvrcholení zemědělských prací

V tomto období (především tedy koncem léta) se konalo ve všech vesnicích velké množství praktik, které by podpořily lepší úrodu na polích a lepší plodnost dobytka. Zdárná sklizeň a také zpracování sklizených plodin vyvrcholily nakonec na Hané ve slavnost dožínek či dočesnou chmele, na Slovácku ve vinobraní, spojené s večerní zábavou plnou hudby a tance.

Zvyky a tradice [online], citováno 2010-09-11.
Dostupné z: http://www.klic.cz/remesla/zvyky.htm#