Gastronomické speciality Olomouckého kraje 

[Zpět]

Hanácká kuchyně patří mezi nejvyhlášenější v České republice. Kdo by odolal sladkým povidlovým koláčům, lahodnému hanáckému zelí či jedinečným olomouckým tvarůžkům? To vše úrodná Haná nabízí plnými hrstmi. Oblast Jeseníků se zas může pyšnit nepřeberným množstvím horských lahůdek, jako je např. houbová polévka, bramborové placky či borůvkové knedlíky. Kromě lahodného jídla je však Olomoucký kraj známý také pro své nápoje, a to jak alkoholické, tak ty nealko. Kvůli svým přírodním podmínkám je oblast Hané ideální pro pěstování chmele, a tak zde logicky vzniká velké množství pivovarů, a to nejen těch, které jsou známé na celorepublikové úrovni, ale také spousta minipivovarů.

K Prostějovu zase už víc než půl století patří pálenka z Palírny u Zeleného stromu. Nejprve vznikala ze zkaženého piva a vína, později pak ze žita, kterému se na Hané říká rež. Olomoucký kraj nabízí také dvě minerální vody: Ondrášovku z Moravského Berouna a hanáckou Hanáckou kyselku.

 

Sýry Olomouckého kraje

Olomoucké tvarůžky

Olomoucké tvarůžky jsou jediným původním českým sýrem, jehož název je mezinárodně chráněn. Vyznačují se výraznou vůní a specifickou chutí, jejichž intenzita závisí na stupni prozrálosti. Přestože jsou po celém světě známy jako Pravé olomoucké tvarůžky, v Olomouci se nikdy nevyráběly. První zmínky o tvarůžkách se objevují už někdy v 15. století. Nejdříve se vyráběly podomácku v obcích kolem Olomouce a nazývaly se selské tvarůžky. Dnes v této tradici pokračuje firma A.W., která sídlí v Lošticích, tedy asi 30 km od Olomouce, kde se kromě výrobny nachází také muzeum firmy s ochutnávkou tvarůžků, či tvarůžkový automat. Firma využívá nejmodernější technologie, kdy tvaroh prochází biotechnologickými procesy bez použití chemických zásad. Tvarůžky mají nízký obsah tuku (kolem 1%), vysoký obsah bílkovin a vápníku. V současné době je tvarůžkový sortiment značně široký, k dostání jsou nejen v různých tvarech, ale také příchutích (jako je např. kmín, paprika, cibule či česnek). V restauracích po celém Olomouckém kraji narazíte na nejrůznější tvarůžkové recepty a úpravy tvarůžků, z nichž nejbizarnější je poetický polibek, tedy tvarůžky podávané s povidly či palačinky s povidly a tvarůžky.

Tvaruzky [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z www.tvaruzky.cz

 

Pravé olomoucké tvarůžky

Obr. 1: Pravé olomoucké tvarůžky (zdroj: http://www.moraviasilesia.cz/images/fotoweb/gastro/syrecky.jpg)

 

Pravé hanácké parmazán a niva

Olomoucké tvarůžky však zdaleka nejsou jediným sýrem, který může Olomoucký kraj nabídnout. Sýrárna Orrero, nacházející se ve Třech Dvorech, kousek od města Litovel, vyrábí zcela nehanácký, dokonce i nečeský sýr Gran Moravia (hanácký parmazán), který je určen především pro italský trh. Tento sýr na bázi italského parmazánu je velmi tvrdý, dlouhozrající sýr příjemné chuti, vyrábějící se s kravského mléka. Otinoves u Prostějova je se zase znám plísňovým sýrem Niva , jehož nejznámější podoba roquefort je typická pro Francii.

 

Olomoucký kraj tradice sýrů, lihovin a piva: Moravia and Silesia: [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.moraviasilesia.cz/OK_tradice_syru.php

 

Parmazán Gran Moravia

Obr. 2: Parmazán Gran Moravia (zdroj: http://www.moraviasilesia.cz/olomoucke_tvaruzky.php)

 

Alkoholické nápoje

Pivo

Pivo Litovel

Pivo Litovel se vyrábí v dnešním pivovaru od roku 1893, první zmínky o litovelském pivu jsou však datovány mnohem dříve, a to do roku 1291. Díky své kvalitě pivo proniklo velmi rychle za hranice regionu a začalo se pít po celé zemi. V období první republiku se pivu dokonce říkalo „Moravská Plzeň“ Kvůli své kvalitní chuti získalo litovelské pivo několik prestižních ocenění, a to jak na výstavách a pivních festivalech v České republice, tak v zahraničí.

 

Pivovar Litovel [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.litovel.cz/historie.html, http://www.litovel.cz/kdesepivovari.html

 

Pivo Litovel

Obr. 3: Pivo Litovel (zdroj: http://foto.czechpubs.cz/fotos/beers/1151.jpg)

 

Pivo Holba

Celorepublikově známým pivem je „ryzí pivo z hor“ Holba, který se vyrábí v jesenických Hanušovicích. Tento pivovar patří v současné době k první desítce největších pivovarů v České republice. V hanušovickém pivovaru se pivo vaří od roku 1874, období rozkvětu pivovaru však přerušila první světová válka, během které došlo k významnému poklesu produkce. Po dalších nesnází v průběhu druhé světové války a znárodnění pivovaru, se pivovar staví na vlastní nohy v roce 1960, kdy se až do roku 1990 stává součástí Severomoravských pivovarů, n.p. Přerov. Svým zákazníkům tehdy nabízel tři druhy piva, Hanušovické pivo 8° , Hanušovické pivo 10° a Hanušovický ležák 12°, z nichž si největší oblibu tehdy držela desítka, která tvořila většinu produkce. V roce 1984 byl sortiment rozšířen o další druh piva, o legendární Šerák 11°, jehož produkce stále roste.

 

O společnosti | Holba - Ryzí pivo z hor [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.holba.cz/o-spolecnosti/

 

Pivo Holba

Obr. 4: Pivo Holba (zdroj: http://zamecka-restaurace.wbs.cz/Hospa_prostory/holba.jpg)

 

Pivo Zubr

Přerovský pivovar Zubr má také rozsáhlou tradici. Pro výrobu piva byly v Přerově už v minulosti výborné podmínky. Město se nachází na úrodné Hané, o které se říkalo, že je „Bohem požehnaný kraj“ a kromě obilí se zde dařilo také chmelu. Ve 13. století dostalo město od pánů z Pernštejna právo vařit a šenkovat pivo. V druhé polovině 19. století se v bezprostřední blízkosti Přerova nacházelo ještě sedm malých pivovarů. Na území nynějšího přerovského okresu bylo tehdy celkem 31 pivovarů, spíše pivovárků. Ani jeden z nich nepřežil nelítostnou konkurenci ze strany v roce 1872 založeného "Prvního moravského akciového pivovaru se sladovnou v Přerově", jehož předností byla stála modernizace a v důsledku ní stále rostoucí produkce kvalitního a široce žádaného akciového piva. O stále rostoucí kvalitě piva svědčí nejen jeho větší produkce, ale také řada ocenění, z nichž nejčerstvější je z roku 2010, kdy se pivo Zubr Classic stalo absolutním vítězem Pivexu a pivo Zubr Gold získalo certifikát kvality.

K historii Přerova a přerovského pivovarnictví, ZUBR.cz [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.zubr.cz/cs/dokumenty/k-historii-prerova-a-prerovskeho-pivovarnictvi

 

Pivo Zubr

Obr. 5: Pivo Zubr (zdroj: http://www.jakulff.com/english/index.htm?http&&&www.jakulff.com/english/tjekuk12.htm)

 

Přehled minipivovarů v Olomouckém kraji:

Přerov: Minipivovar Parník

Olomouc: Moritz, Svatováclavský pivovar

Loučná nad Desnou: Bravur

Lipník nad Bečvou: Minipivovar Lipník

Prostějov: U krále Ječmínka

 

Prostějovská Starorežná

Tradiční výrobek Olomouckého kraje pochází z Palírny u Zeleného stromu v Prostějově. Původně vznikala ze zkaženého piva a vína, později pak ze žita, kterému se na Hané říká rež. Tato receptura se nezměnila od druhé poloviny 17. století. Z celkem 11 použitých bylin převažuje anýz v chuťové i vonné složce a neobsahuje žádný cukr. Vychlazený nápoj se používá jako aperitiv, ale také má léčivé účinky. Příznivě působí na horní cesty dýchací či zažívání.

 

Olomoucký kraj tradice sýrů, lihovin a piva: Moravia and Silesia: [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.moraviasilesia.cz/OK_tradice_syru.php

 

Prostějovská Starorežná

Obr. 6: Prostějovská Starorežná (zdroj: http://obchod.jirasek.cz/inshop/starorezna-prostejov/)

 

Priessnitzův likér

Priessnitzův likér je pojmenován podle svého výrobce, lidového léčitele Vincenze Priessnitze, který se zabýval bylinkami a jejich blahodárnými účinky na člověka. Tento osobitý alkoholický nápoj je vyráběn z 12 bylinek a překvapí velmi specifickou bylinnou a citrusovou chutí.

 

Olomoucký kraj tradice sýrů, lihovin a piva: Moravia and Silesia: [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.moraviasilesia.cz/OK_tradice_syru.php

 

Priessnitzův likér

Obr. 7: Priessnitzův likér (zdroj: http://czechabsinthe.wordpress.com/category/booze/)

 

Bitter JAKAMARUS

Jakamarus je bylinný likér, který zažíval vrchol své slávy za první republiky. Vyrábí se však také dnes, a to v Hanácké pálenici Těšetice, kteří se starý recept snaží napodobit s lékařskou přesností. Tento původní výrobní postup zahrnuje maceraci léčivých bylin v alkoholu, zrání likéru v dubových sudech a ruční stáčení hotového likéru do lahví v designu 30. let 20. století, které dotváří atmosféru první republiky.

 

Olomoucký kraj tradice sýrů, lihovin a piva: Moravia and Silesia: [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.moraviasilesia.cz/OK_tradice_syru.php

 

Jakamarus

Obr. 8: Jakamarus (zdroj: http://www.moraviasilesia.cz/OK_tradice_syru.php)

 

Minerální vody

Hanácká kyselka

Hanácká kyselka z Horních Moštěnic se kvalitou a množstvím prodaných výrobků řadí mezi nejvýznamnější výrobce přírodních minerálních vod v ČR. Obsahuje jód, hořčík, fluor, vápník, železo a lithium. Toto složení ocení nejen znalci minerálních vod, ale také tělo a mysl každého běžného člověka, a to díky výskytu přírodního jódu. Nyní je k dostání v nepřeberném množství příchutí.

 

Hanácká kyselka [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.hanackakyselka.cz/main.php?s1=16&lang=cz

 

Hanácká kyselka

Obr. 9: Hanácká kyselka (zdroj: http://www.hanackakyselka.cz/main.php?inc=produkty&lang=cz)

 

Ondrášovka

Minerální voda Ondrášovka má svou tradici v Moravském Berouně už od roku 1780. Je vyhledávaná především kvůli svému specifickému složení, a to kombinace vysokého obsahu vápníku s velmi nízkým množstvím sodíku, který brání překyselení žaludku. Odborníci ji doporučují pít každý den, jelikož kvůli vysokému obsahu vápníku napomáhá vývoji našich kostí od dětství až po stáří. Opět je k dostání v nejrůznějších variantách.

 

Ondrasovka [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z www.ondrasovka.cz

 

Ondrášovka

Obrázek č. 10: Minerální voda Ondrášovka (zdroj: http://www.ondrasovka.cz/fotbalova-ochucena-mineralni-voda-neperliva-1-5-l)

 

Recepty z Olomouckého kraje

Olomoucké tvarůžky v pivním nálevu

250 g Olomouckých tvarůžků, 1 lžička oleje, 1/4 litru světlého piva, kmín, sladká (nebo pálivá) paprika.

Olomoucké tvarůžky překrojíme na polovinu nebo je ponecháme celé a naskládáme do skleněné či porcelánové nádoby. Z piva, oleje, papriky a kmínu připravíme nálev, kterým tvarůžky přelijeme. Poté nádobu dobře uzavřeme a dáme na teplé místo, kde necháme tvarůžky 2-4 dny uzrát. Podáváme s čerstvým chlebem a sklenicí vychlazeného piva.

 

Tradiční recepty : Moravia and Silesia [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.moraviasilesia.cz/tradicni_recepty.php

 

Palačinky s tvarůžky a povidly

Mléko na palačinky, množství dle počtu palačinek, hladká mouka, vajíčko, špetka soli, olomoucké tvarůžky, na jednu palačinku 2 kolečka, povidla, zakysaná smetana, nebo šlehačka, olej na smažení palačinek.

Z mléka, vajíčka, hladké mouky a špetky soli si uděláme palačinkové těsto. Nasmažíme si palačinky. Polovinu palačinky potřeme povidly, na ně položíme 2 kolečka tvarůžků a dáme do mikrovlnky na minutku na nejvyšší výkon. Pak je přeložíme a ještě horké potřeme zakysanou smetanu, nebo šlehačku.

 

Palačinky s tvarůžky a povidly - Ostatní - recepty online, kuchařka, vaření [online], citováno 2010-09-06. Dostupné z http://www.toprecepty.cz/recept/13391-palacinky-s-tvaruzky-a-povidly